IUDICIUM
PRIVATUM, z.s.
IČO: 22874691
DIČ: CZ22874691
Sídlo: Švabinského 816/46
Praha 4 – Chodov, PSČ 149 00
e-mail: podatelna@iudex.cz
tel. +420 724 464 351
Bankovní spojení:
2900900353 / 2010
IBAN: CZ2020100000002900900353
BIC:
FIOBCZPPXXX
Adresa banky: Fio banka, a.s., V Celnici 1028/10, 117 21 Praha 1
Cílem
spolku je
a)
zkoumat
fenomén spravedlnosti v podmínkách mezilidských vztahů, obce a moderního státu,
b) analyzovat činnosti státních orgánů (zákonodárných,
výkonných i soudních), s ohledem na spravedlnost a přiměřenost právní regulace
činnosti fyzických a právnických osob,
c) veřejně upozorňovat na případy zřejmé
nespravedlnosti při jednání fyzických i právnických osob a orgánů státu,
d) pořádat osvětově vzdělávacích akce pro
členy Spolku i veřejnost zaměřené na spravedlivé řešení sporů, mediaci,
rozhodčí řízení a uplatňování všech práv účastníků při všech typech řízení před
orgánů státu,
e) vydávat materiály a publikace osvětově
vzdělávací povahy zaměřené na témata státoprávní, filosofické, politické,
hospodářské a sociální otázky se vztahem k fenoménu spravedlnosti a řešení
sporů,
f) napomáhat k dosažení spravedlivého řešení
sporů mezi fyzickými i právnickými osobami, případně státními orgány.
------------------------
Etický kodex rozhodce IUDICIUM PRIVATUM, z.s.
(dále
jen KODEX)
Vymezení působnosti a závaznosti
§ 1
1. Rozhodce IDUDICIUM PRIVATUM,
z.s. je osoba, která požádala o zápis a vedení v seznamu rozhodců
spolku IUDICIUM PRIVATUM, z.s. (dále jen „spolek“) a souhlasila s
dodržováním KODEXU a Rozhodčího řádu, které spolek vydal.
2. Dodržování KODEXU je pro všechny osoby
uvedené v seznamu rozhodců závazné.
3. Porušení KODEXU je důvodem pro vymazání
osoby ze seznamu rozhodců.
Základní ustanovení
§ 2
1.
Rozhodce je povinen dbát o svou pověst,
právní a morální bezúhonnost a chránit dobré jméno spolku.
2.
Rozhodce je povinen se ve vztahu
k rozhodčímu řízení, které vede, vyhýbat střetu zájmu a nepřijímat jiná plnění
od stran sporu mimo řádné poplatky příslušného rozhodčího řízení.
3.
Rozhodce je povinen zachovávat mlčenlivost
o všech skutečnostech, které se dozví v důsledku vedení rozhodčího řízení
a v souvislosti s ním.
4.
Rozhodce je povinen dbát o svou odbornou
způsobilost a kvalifikaci tak, aby byl vždy seznámen s platnou a účinnou
právní úpravou týkající se projednávaného rozhodčího řízení a předmětu sporu.
Etické zásady procesní
§ 3
1.
Rozhodce je povinen přistupovat ke každému
řízení s náležitou odbornou péčí.
2.
Rozhodce je povinen přistupovat ke stranám
objektivně, dbát o zachování práv stran rozhodčího řízení v duchu nejen
formální, ale i materiální spravedlnosti.
3.
Rozhodce je povinen dbát nákladů stran a
zajistit rychlé a efektivní projednání věci v jím vedeném řízení.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 4
1.
Tento KODEX nabyl platnosti schválením
výkonným výborem spolku IUDICIUM PRIVATUM, z.s. dne
28. prosince 2015.
2.
Účinnost KODEXU nastala zveřejněním na
webových stránkách spolku, www.iudex.cz dne 28. ledna 2016.
-------------------------------
Rozhodčí řád IUDICIUM PRIVATUM,
z.s.
(dále
jen ŘÁD)
Základní ustanovení
§ 1
1. IUDICIUM PRIVATUM, z.s.
(dále jen „spolek“) je spolkem ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník. Osoby vedené spolkem na seznamu rozhodců a jmenované rozhodci
ad hoc (dále jen rozhodci) se při výkonu činnosti
rozhodce řídí právními předpisy, zejména zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím
řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a dále
povinnostmi vyplývajícími z KODEXU a ŘÁDU.
2. Rozhodci vykonávají svou činnost zpravidla
jako jediný rozhodce nebo jako tříčlenné rozhodčí senáty, jestliže jejich
pravomoc takto vyplývá z platné rozhodčí smlouvy (smlouva o rozhodci nebo
rozhodčí doložka) uzavřené mezi stranami sporu. Rozhodce (rozhodčí senát)
rozhodují nestranně a nezávisle ve vztahu k projednávané věci, ke stranám
sporu, jejich zástupcům, vedlejším účastníkům a dalším osobám zúčastněným na
rozhodčím řízení.
3. Námitku nedostatku pravomoci, zakládající
se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o
neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může
strana vznést nejpozději při prvním úkonu řízení, týkajícího se věci samé.
Později se již k takovéto námitce nepřihlíží.
4. Rozhodčí řízení je jednoinstanční, nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak.
Řízení
§ 2
1. Místo jednání. Rozhodčí řízení se koná v sídle
spolku, nebo v místě určeném rozhodcem (předsedou rozhodčího senátu),
nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak.
2. Písemnosti. Písemné podání se činí v listinné nebo
elektronické formě prostřednictvím České pošty s.p. nebo prostředky
elektronické komunikace.
3. Podání v listinné formě je třeba předložit
s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u rozhodce
(rozhodčího senátu) a aby každá ze stran rozhodčího řízení obdržela jeden
stejnopis. Podání v elektronické formě se činí pouze jedním stejnopisem, jeho
přílohy lze připojit rovněž v elektronické podobě.
4. Písemnosti, s výjimkou listinných důkazů,
se předkládají v češtině nebo v jazyce, ve kterém strany mezi sebou
korespondovaly. Rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn podle vlastní úvahy nebo
na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do
češtiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.
5. Řízení. Ústní jednání se koná a rozhodnutí se
vydává v jazyce českém; tlumočení do cizího jazyka je možné jen na žádost jedné
ze stran a na náklady strany, která si je vyžádala. Rozhodce (rozhodčí senát)
na žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará
také překlad rozhodnutí, jakož i jiných písemností.
6. Se souhlasem stran je rozhodce (rozhodčí
senát) oprávněn podle potřeby konat řízení, popřípadě i vydat rozhodnutí v
jiném jazyce.
7. Pro účel rozhodčího řízení se považují za
rovnocenné český a slovenský jazyk.
8. V rozhodčím řízení se řeší spory podle
norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou
mezi stranami. Podle zásad spravedlnosti se spor řeší tehdy, byl-li k tomu
rozhodce (rozhodčí senát) stranami výslovně pověřen.
9. Doručování. Písemnosti ve sporu se doručují poštou
nebo jiným dále uvedeným způsobem stranám buď na adresu, kterou strana uvedla
nebo na adresu jejího sídla, místa podnikání či trvalého bydliště nebo na
adresu jejího právního zástupce.Výzvy,
předvolání, usnesení a rozhodčí nálezy se zasílají poštovní zásilkou s dodáním
do vlastních rukou adresáta nebo v elektronické formě se zaručeným
elektronickým podpisem rozhodce (předsedy rozhodčího senátu). Ostatní
písemnosti se zasílají doporučeným nebo obyčejným dopisem, v elektronické formě
nebo faxem.
10. Kterákoliv z výše uvedených písemností
může být doručena rovněž osobně.
11. Odepře-li adresát písemnost převzít nebo
přes oznámení doručovatele si ji nevyzvedne, postupuje se přiměřeně podle
ustanovení občanského soudního řádu o doručování.
12. Přerušení řízení. Projednávání sporu může být na žádost
strany nebo z podnětu rozhodce (rozhodčího senátu) z vážných důvodů na určitou
dobu přerušeno, zpravidla však na dobu ne delší než šest měsíců. Usnesení o
přerušení vydává rozhodce (rozhodčí senát). Jestliže nedojde do jednoho měsíce
po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno k jejímu prodloužení z
podnětu stran nebo rozhodce (rozhodčího senátu), bude v řízení pokračováno.
13. Navrácení v předešlý stav. Jestliže se některá strana po vydání
rozhodčího nálezu nebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení, nemohla
z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala bez své
viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, může rozhodce (rozhodčí
senát) s ohledem na závažnost zjištěného důvodu, k návrhu této strany učinit
přiměřená opatření, aby mohla zmeškané vykonat dodatečně.
14. Předběžné opatření. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení
nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu,
může kterákoliv strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření
ve věci. O podání takového návrhu je strana povinna uvědomit rozhodce (rozhodčí
senát).
15. Vedlejší účastníci. Kromě stran sporu (žalobce a žalovaného)
se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho
výsledku, pokud tak navrhuje některá ze stran sporu a je-li to v souladu s
rozhodčí smlouvou. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.
Zahájení řízení, podání žaloby
§ 3
1. Rozhodčí řízení se zahajuje podáním
žaloby. Podmínkou projednání sporu je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení. Není-li
poplatek zaplacen ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení výzvy k jeho zaplacení,
řízení se zastaví.
2. Nebylo-li v rozhodčí smlouvě stranami
dohodnuto jinak, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena
rozhodci. Rozhodce je povinen v rozhodčím spise vyznačit den, kdy žalobu
převzal.
3. Podání je možno učinit písemně nebo v
elektronické podobě. Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné v
elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu je třeba písemně
doplnit nejpozději do tří dnů předložením písemného podání shodného znění. K
podání, které nebylo ve stanovené lhůtě takto doplněno, se nepřihlíží.
4. Žaloba musí obsahovat: jméno, příjmení a
bydliště stran sporu, resp.obchodní
firmu nebo název, sídlo nebo. místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, případně další údaje potřebné k identifikaci účastníků rozhodčího
řízení, dále vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se
žalobce dovolává, poukaz na založení pravomoci k rozhodčímu řízení, a návrh na
rozhodnutí (žalobní nárok). Žaloba musí být podepsána a datována.
5. Hodnota předmětu sporu. Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:
vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění, hodnotou vymáhaného majetku v
žalobách o vydání majetku, hodnotou předmětu právního vztahu v okamžiku podání
žaloby v žalobách určovacích nebo žalobách o změně právního vztahu. V žalobách,
sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně,
hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků. Jestliže žalobce
nestanovil hodnotu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodce
(rozhodčí senát) z vlastního podnětu nebo na žádost žalované strany hodnotu
předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.
Jmenování rozhodce (rozhodčího senátu)
§ 4
1. Po doručení žaloby spolku, předseda, nebo
místopředseda spolku jmenuje nejpozději do sedmi (7) dnů rozhodce (rozhodčí
senát).
2. Jmenovaný rozhodce se může z vážných
důvodů, které neprodleně oznámí osobě, která jej jmenovala, vzdát své funkce.
3. Jmenování osoby rozhodce (rozhodčího
senátu) se oznámí stranám sporu neprodleně.
4. Jmenovaný rozhodce přijme funkci rozhodce písemným
prohlášením, které založí v rozhodčím spise.
5. Nemůže-li jmenovaný rozhodce pokračovat v
rozhodování sporu po dobu delší než dva (2) měsíce, oznámí tuto skutečnost
spolku. Spolek tuto skutečnost sdělí stranám a jmenuje jiného rozhodce způsobem
shora popsaným.
6. Jmenování rozhodcem ve věci zaniká:
odmítnutím, vyřešením sporu úplným skončením řízení ve věci, úmrtím rozhodce.
7. Určení předsedajícího rozhodce rozhodčího
senátu.
Jmenuje-li předseda nebo místopředseda spolku rozhodčí senát, jmenuje současně
předsedajícího rozhodce rozhodčího senátu.
8. Vyloučení rozhodce (člena rozhodčího
senátu) z rozhodování sporu. Rozhodce (člen rozhodčího senátu) je
povinen odmítnout své jmenování v případě, že zjistí okolnosti, které by mohly
vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti. Zjistí-li jmenovaný rozhodce
(člen rozhodčího senátu) dodatečně okolnosti uvedené v tomto odstavci, je
povinen tuto skutečnost neodkladně oznámit spolku a stranám sporu a současně
svoje jmenování odmítnout.
9. Rozhodování o pravomoci. Rozhodci jsou oprávněni rozhodovat o své
pravomoci. Dospějí-li k závěru, že jejich pravomoc k rozhodnutí není dána,
rozhodnou o nedostatku pravomoci usnesením.
10. Jestliže rozhodce (rozhodčí senát) po převzetí
žaloby zjistí, že žaloba neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je
neurčitá nebo nesrozumitelná, vyzve žalobce, aby žalobu doplnil nebo opravil,
určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést a
také o následku neprovedení takovéto opravy nebo doplnění. Do doby odstranění
vad se žaloba neprojednává. Není-li přes výzvu rozhodce (rozhodčího senátu)
žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení
pokračovat, rozhodce (rozhodčí senát) žalobu odmítne.
Spor (příprava, projednání a rozhodování)
§ 5
1. Příprava projednání sporu
, vyjádření k žalobě. Rozhodce (rozhodčí senát) uvědomí o podání
žaloby žalovanou stranu, které zašle kopii žaloby. Současně rozhodce (rozhodčí
senát) vyzve žalovanou stranu, aby se k žalobě písemně vyjádřila a předložila
důkazy, k tomu stanoví přiměřenou lhůtu, nejméně však patnácti (15) dní.
2. Příprava projednávání sporu. Rozhodce (rozhodčí senát) prověří stav
přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření,
zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další písemnosti a stanoví
k tomu lhůtu.
3. Předvolání k ústnímu jednání. O čase a místě konání ústního jednání vyrozumí
rozhodce (rozhodčí senát) strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým
předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu nejméně pět (5) dnů na
přípravu k jednání.
4. Projednávání sporu s jednáním. Rozhodčí řízení je neveřejné. Se souhlasem
rozhodce (rozhodčího senátu) a stran mohou být jednání přítomny osoby, které
nejsou účastníky řízení. Strany jsou povinny účastnit se ústního jednání osobně
(právnické osoby statutárními zástupci) nebo prostřednictvím řádně zmocněných
zástupců. Jestliže se bez dostatečné omluvy nedostaví strana, která byla řádně
uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání
sporu. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání
konalo v její nepřítomnosti. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na
návrh strany nebo z podnětu rozhodce (rozhodčího senátu). Návrh na změnu
termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby
bylo možno uvědomit druhou stranu a rozhodce (rozhodčí senát).
5. Projednání sporu bez jednání. Strany se mohou písemně dohodnut,
že rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn rozhodnout spor bez nařízení ústního
jednání pouze na základě písemných materiálů předložených stranami. Nebude-li
však rozhodce (rozhodčí senát) považovat písemné materiály za dostačující, je
vždy oprávněn nařídit ústní jednání. Strany se rovněž mohou písemně dohodnut,
že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu.
6. Protižaloba. Je-li to v souladu s rozhodčí smlouvou,
může do doby skončení ústního jednání žalovaná strana uplatnit svá práva proti
straně žalující vzájemným návrhem (protižalobou), jímž uplatňuje svou
pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno
více, než co uplatnila strana žalující. Jinak se takový projev posuzuje jako
obrana proti návrhu. Jestliže žalovaná strana způsobí průtahy v rozhodčím
řízení neodůvodněně opožděným podáním protižaloby obsahující námitku započtení,
může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím vznikly, jakož i
náhrada zvýšených výloh ostatních stran s tím spojených.
7. Na protižalobu se přiměřeně použijí
ustanovení o návrhu na zahájení řízení, včetně zaplacení poplatku za řízení ve
věci protižaloby. Rozhodce může vyloučit protižalobu k samostatnému
řízení, jestliže nejsou podmínky pro spojení v rozhodčím řízení vedené
žalobcem.
8. Pokus o smír. Rozhodce (rozhodčí senát) je podle
okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení strany k uzavření
smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou
přispět ke smírnému řešení věci.
9. Zápis o ústním jednání. O ústním jednání ve sporu se provede
zápis v českém jazyce, který musí obsahovat zejména tyto údaje: označení
rozhodce (rozhodčího senátu), číslo spisu, místo a datum jednání, označení
stran a jejich zástupců, údaje o účasti stran, jména svědků, znalců, tlumočníků
a ostatních účastníků jednání, stručný a výstižný popis průběhu jednání,
výpovědi a požadavky stran, svědků, znalců a vedlejších účastníků a obsah
jiných důležitých prohlášení, uvedení důvodů pro odročení ústního jednání,
výrok rozhodnutí nebo jiné ukončení řízení, podpis rozhodce (předsedy
rozhodčího senátu).
10. Strany jsou oprávněny seznámit se s
obsahem zápisu ; námitky stran vůči zápisu nebo návrhy
na jeho doplnění se v zápise uvedou samostatně. Kopie zápisu se pořizují na
žádost a náklady stran.
11. Dokazování. Strany jsou povinny označit důkazy k
prokázání tvrzení. Rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn vzít za svá skutková
zjištění shodná tvrzní stran. Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé,
jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky. Rozhodce
(rozhodčí senát) rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Rozhodce
(rozhodčí senát) je oprávněn vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Dále je
oprávněn podle svého uvážení požádat o provedení a předložení důkazu
třetím osobám. Strana předkládá písemné důkazy v listinné nebo elektronické
formě. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodcem (rozhodčím senátem).
Rozhodčí senát může provedení důkazů svěřit kterémukoliv členu senátu.
12. Hodnocení důkazů. Rozhodce (rozhodčí senát) hodnotí důkazy
podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné
souvislosti. Listiny vydané státními orgány České republiky v mezích jejich
pravomoci jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za
veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu
vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo
potvrzeno. Nepředložila-li strana písemný důkaz v originále, je povinna tak na
vyžádání rozhodce (rozhodčího senátu) ve stanovené lhůtě učinit, jinak se k
takovémuto důkazu nemusí přihlížet.
Skončení řízení - rozhodčí nález
§ 6
1. Rozhodčí řízení se končí vydáním
rozhodčího nálezu nebo usnesením v těch případech, kdy se rozhodčí nález
nevydává.
2. Vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčím nálezem se rozhoduje o věci
samé. Rozhodce (rozhodčí senát) rozhoduje na základě zjištěného skutkového
stavu věci. Rozhodčí nález rozhodčího senátu musí být usnesen většinou rozhodců
(členů senátu). Nesouhlasné stanovisko rozhodce (člena senátu) je zaznamenáno v
zápise o hlasování, který je založen ve spise. Pro rozhodčí nález je
rozhodující stav věci v době jeho vydání. Součástí výrokové části rozhodčího
nálezu je rozhodnutí o věci samé a rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů
řízení. Výrok rozhodčího nálezu o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí
měně jen v případě, že žalobou byl v téže cizí měně nárok uplatněn. Jestliže se
ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k plnění, určí rozhodce (rozhodčí
senát) současně lhůtu pro toto plnění.
3. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část
projednávaného předmětu sporu, je rozhodce (rozhodčí senát) oprávněn prohlásit
řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím
nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich
rozhodnuto samostatně.
4. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro
částečný nález.
5. Rozhodčí nález musí být doručen stranám a
po nabytí právní moci opatřen doložkou právní moci.
6. Obsah rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto
údaje: jméno rozhodce (členů rozhodčího senátu), místo a datum vydání
rozhodčího nálezu, označení stran a vedlejších účastníků a jejich zástupců,
předmět sporu, výrok o žalobním nároku, výrok o nákladech sporu, odůvodnění
rozhodčího nálezu, nebylo-li stranami dohodnuto, že rozhodčí nález není třeba
odůvodnit, poučení o vykonatelnosti rozhodčího nálezu, podpis rozhodce nebo
podpisy většiny rozhodců rozhodčího senátu.
7. Doplnění a oprava rozhodčího nálezu. Rozhodce (rozhodčí senát) je
oprávněn vydat doplňující nález do patnácti (15) dnů ode dne doručení
rozhodčího nálezu stranám, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo
rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran. Doplnění musí být
vyhotoveno, podepsáno a doručeno stejným způsobem jako rozhodčí nález.
8. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé
nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce (rozhodčí
senát) kdykoli na žádost kterékoli strany nebo z vlastního podnětu. Oprava musí
být vyhotovena, podepsána a doručena stejným způsobem jako rozhodčí nález.
Doplňující nález nebo oprava týkající se rozhodčího nálezu je neoddělitelnou
součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení
jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.
9. Vykonatelnost rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález je konečný a závazný,
nabývá dnem doručení poslední ze stran řízení účinku pravomocného soudního
rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Strany jsou povinny splnit všechny
povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nesplní-li
povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se
oprávněná strana domáhat jeho výkonu.
10. Zastavení řízení bez vydání rozhodčího
nálezu. Není-li
ve sporu vydán rozhodčí nález, řízení skončí vydáním usnesení o zastavení
řízení nebo odmítnutí žaloby. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: v
případech, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem, dohodnou-li se na tom strany,
nebyl-li zaplacen ve stanovené lhůtě poplatek za rozhodčí řízení. Pro vydání
usnesení rozhodce (rozhodčího senátu) platí přiměřeně ustanovení pro vydání
rozhodčího nálezu.
11. Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení. Straně, která měla v rozhodčím
řízení plný úspěch, případně měla-li neúspěch pouze v nepatrné části, přizná
rozhodce (rozhodčí senát) náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování
nebo bránění práva proti straně, která ve věci úspěch neměla.
12. Měla-li strana úspěch ve věci jen
částečný, rozhodce (rozhodčí senát) náhradu nákladů přiměřeně sníží, popřípadě
rozhodne, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
13. Straně, která neměla úspěch ve věci, může
přiznat právo na náhradu nákladů řízení, jestliže svým jednání nezavdala
příčinu k podání žaloby.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 7
1. Otázky řízení, které nejsou upraveny v
tomto ŘÁDU, se řídí ustanovením zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o
výkonu rozhodčích nálezů. Nestanoví-li uvedený zákon nebo tento ŘÁD jinak, užijí
se na rozhodčí řízení přiměřeně ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád.
2. Veškeré úkony jménem rozhodčího senátu
činí předseda rozhodčího senátu nebo jím pověřený člen rozhodčího senátu.
3. Úkony rozhodčího senátu, které vyžadují
vyjádření všech členů rozhodčího senátu, musí být projednány všemi jeho členy a
přijaty většinou hlasů členů rozhodčího senátu.
4. Tento ŘÁD je platný od schválení výkonným
výborem spolku IUDICIUM PRIVATUM, z.s. dne 28.
prosince 2015.
5. Účinnost ŘÁDU nastala zveřejněním na
webových stránkách spolku: www.iudex.cz dne 28. ledna 2016.